Co mi “korona” nevezme!

Píši svůj první příspěvek a říkám si: “Co je důležité? Co mi teď nejvíce běží hlavou?”


Korona krize. To je něco, čemu se dnes nemůžeme úplně vyhnout. Ač se snažím nečíst negativní zprávy a nestresovat se příliš, informace prostě potřebuji. Tak co s tím? Jak se z toho nezbláznit?


Pracuji v oboru, který je již velice dlouho uzavřený. Vyhlídky do budoucna jsou absolutně nejisté, příjmy téměř žádné. Za poslední rok jsem si prošla několika fázemi od přivítání krátkého odpočinku přes odhodlání pod heslem “To zvládneme!” po totální depresi a beznaděj. Ostatně asi jako mnozí z nás.

A znáte to, až když je člověk úplně dole, až když dosáhne nohama na dno, může se odrazit a začít stoupat vzhůru.


První a nejdůležitější otázka zní: “Co mi “korona” vzala? Co mi nejvíce chybí?

Je to práce, sport, setkávání s přáteli, peníze, cestování?

A druhá, neméně důležitá: “Co mi dělá radost? Co mě drží nad vodou?“

Může to být poslech hudby, procházka, koupit si něco hezkého, přesunout nábytek. (Třeba já jsem byt za poslední rok přestavěla hned několikrát.)



Dlouho jsem čekala na pozitivní zprávy o uvolňování opatření, jakoukoli naději či nápad, kterého bych se mohla chytit, který by mě podržel. A pak mi to konečně došlo. Potřebuji AKCI, něco udělat, někam napnout své síly. To nevadí, že nevím přesně kam a že nevím, zda to bude mít smysl ještě za týden. Jenom už nečekat - konat. Když nemohu vést lekce naživo, zkusím je on-line. Když se nemohu setkávat s

lidmi, zavolám, udělám videohovor nebo se zúčastním webináře. Nemohu k moři, ale mohu jít kolem přehrady.


Možná namítnete, že to ale není ono! Není, to je fakt. Dlouho jsem se s tím nemohla smířit, vzdorovala jsem, bránila jsem se přijmout on-line trénink místo tělocvičny. A víte co? V tom to právě je. Přijmout situaci takovou, jaká je. To neznamená, že se mi ta situace má líbit. To neznamená, že opustím to, co mám opravdu ráda. Jen to, že vezmu věci jak jsou a nečekám na zázrak. Nikdo a nic mi nemůže vzít můj vlastní svět, moje myšlenky, nápady, mou vnitřní hudbu. Také lásku mých dětí, rodinu, přátele, životní zkušenosti, úspěchy i přešlapy. A mohu-li alespoň nějakým způsobem konat, činit se, mám se vlastně dost dobře!









330 zobrazení3 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše